Současnost

Vesnice Svatá Kateřina se nalézá asi 1,5 km severozápadně od obce Svatý Mikuláš jejíž je místní částí a asi 8 km severovýchodně od okresního města Kutná Hora. V roce 2006 bylo v obci evidováno 143 domů.

Číslo popisné 74

Tato usedlost je vzácným příkladem další vývojové změny venkovské architektury. Letopočet na fasádě [1900] ji umožňuje přesně časově zařadit. V duchu staré stavební tradice vpravo stál obytný dům a vlevo přes vjezd do dvora sýpka. Stavitel čp. 74 zvolil jiné řešení. Vlastní obytný dům s chlévní částí pokračující do hloubi dvora spojil pod jednou střechou se sýpkou a do dvora se jezdilo, jak je to typické pro moravské vesnice, průjezdem.

Číslo popisné 129

Tento dům je dokladem, že i v letech před druhou světovou válkou ve Svaté Kateřině nebydleli jenom zemědělci. Tento domek si postavil těsně před 2. světovou válkou dělník. Na domku se to pozná na první pohled. Nejenom že je malý, ale především mu chybí hospodářská část. Pro králíky či drůbež stačily dřevěné chlívky a na víc neměl dělník ani peníze, ani čas.

Číslo popisné 70 a 123

Dům vpravo vypadá jako chudý příbuzný sousedního domu. Není to daleko od pravdy. Původně se zřejmě jednalo o výměnek. V meziválečném období však sloužil jako područí – tj. byt zaměstnance. Stálý a dobrý zaměstnanec byl velmi ceněn, a proto se sedlákovi vyplatilo zajistit mu bydlení i miniaturní hospodářství.

Židovská chalupa Číslo popisné 107

Osamocenost této starobylé chalupy z přelomu 18. a 19. století jakoby symbolizovala výjimečnost Židů. Až do druhé světové války zde žila židovská rodina. Chalupa je pravděpodobně zčásti z vepřovic. Šindel schoval eternit. Zůstal však původní štít ozdobně skládaný z prken. Jeho horní přesazená část plnila stejnou funkci jako její předchůdce kabřinec – chránila štít.

Škola

Vesnická škola uprostřed návsi. To, že ji nechal postavit hrabě Chotek, na ní vidět není. Úcta k učiteli národů ve výklenku [dnes bohužel ukradenému] však byla vidět na první pohled. Nebýt Chotka, stála by škola uprostřed bažin obklopujících Černou struhu probíhající návsí.

Číslo popisné 39

Dvacátá léta patřila k obdobím největší stavební aktivity. Dům čp. 39 by mohl klidně stát ve městě. Představuje mladší vývojovou etapu lidového domu. Své etnografické znaky již ztratil. Nebýt hospodářských budov ve dvoře, nebylo by zřejmé, že zde bydlel rolník.Vzory měst byly velmi silné. I zde je však vidět původní trojdílná dispozice domu. Síň se však již změnila v pokoj s trojdílným oknem ve střední části domu. Komoru již dávno nahradil pokoj. Oproti městu se však do domu vchází nikoliv z ulice, ale ze dvora, který byl pro rolníky mnohem důležitější než ulice.

Sokolovna Číslo popisné 111

Když si Sokol Svatá Kateřina vybudoval v letech po 1. světové válce vlastní sokolovnu, byla to velká sláva. Na její slavnostní otevření se sjeli zástupci Sokolů z širokého okolí. Sokolovna zůstala až do počátku 50. let a v omezené míře i později středobodem nejen sportovního dění, ale i kulturního života obce. Z budovy zůstal dnes jen původní jen onen vzlétající sokol.

Švejkova vila

Tuto vilu, která by rozhodně nedělala ostudu žádnému městu, si nechal postavit roku 1912 jeden z největších kateřinských sedláků Josef Švejk.Patřil k zakladatelům agrární strany na okrese a měl klíčový podíl na porolničení řady panských potravinářských závodů. Josef Švejk se stal i poslancem vídeňské říšské rady. Po vzniku republiky se stáhnul z veřejného života a věnoval se práci v obci. Pro jeho přílišnou šetrnost, kvůli níž přicházel tehdy neznámý dopisovatel agrárních novin Jaroslav Hašek o část honorářů, po něm tento spisovatel s jistou dávkou zlomyslnosti pojmenoval svého slavného románového hrdinu.

Kostel svaté Kateřiny

Pochází již ze 14. století. Jeho gotický původ prozrazuje mohutná věž, v níž mohli nalézt útočiště kateřinští obyvatelé během válek a loupežných přepadení. Dnešní tvář kostela však již nese znaky barokní přestavby. Pozoruhodná je i prostá zeď, obklopující hřbitov kolem kostela. Je z kamene sbíraného po okolních polích.

Výměnek u čísla popisného 31

I přesto, že část hospodářských budov byla již zbourána, je patrné, že výměnek býval takovým hospodářstvím v malém. Obytná část bývala omezena jedinou světnici a hospodářskou část tvořil obvykle jen chlívek. Výměnkáři v něm chovali kozu, někteří i prase a v kurníku hřadovalo několik slepic. Stodolu ani sýpku výměnkáři nepotřebovali, tu trochu svých zásob ukládali u mladých hospodářů.

Číslo popisné 54

Poměrně citlivě opravená chalupnická usedlost z druhé poloviny 19. století. Její stáří prozrazuje trámový strop i odsazený štít, přiřazující ji k lidovým domům východních Čech. Chalupa vznikla zřejmě na přelomu 18. a 19. století na původně prázdné návsi, kdy již byly obsazeny parcely po jejich obou stranách. Koncem 19. století byla zbourána dřevěná část usedlosti a nahrazena dnešní zděnou.

Číslo popisné 66

Zřejmě nejstarší stavba ve Svaté Kateřině z konce 18. století. Pouze dělená okenní křídla byla nahrazena jednodílnými. Měkké obrysy zdiva ukazují, že chalupa je z vepřovic. Přesazený štít s archaickým svislým prkenným bedněním a malou valbou ukazuje, jak vypadala Svatá Kateřina ještě počátkem 20. století.

Polní kolna u čísla popisného 28

Malá polní kolna je dokladem proměn vesnice po roce 1948. Pole byly kolektivizovány, zůstala však záhumenka. Stroje k jejímu obdělávání bylo třeba někam uložit, nejlépe přímo na místě a tak spatřila světlo světa tato provizorní, ve skutečnosti však trvalá stavba.