Jádro obce Svatá Kateřina tvořil kostel Svaté Kateřiny založený sedleckými cisterciáky roku 1307, kolem něhož postupně vyrostla obec zvaná původně Bor svaté Kateřiny. Obec byla součástí sedleckého klášterního panství, ale ještě v 14. století byla zastavena Anně z Hasenburka a v předvečer husitských válek císař Zikmund zastavil Sv. Kateřinu Habartovi z Adlaru. Roku 1436 Zikmund zastavil Kateřinu husitskému knězi Bedřichu ze Strážnice za slib, že nebude bojovat na straně husitů. Po něm získal kolínské panství i se Svatou Kateřinou Jiři z Poděbrad, který ho dostal do dědičného držení.
Později přešla Kateřina s kolínským panstvím do vlastnictví českých králů a v něm zůstala až do roku 1553, kdy bylo propůjčeno Karlovi ze Žerotína. Roku 1569 Koupili Žerotínové Nový Dvůr, se kterým spojili roku 1593 Svatou Kateřinu a další dvory. Tím byl položen počátek novodvorského panství, s nímž sdílela vesnice nadále své osudy až do r. 1848. V obci neexistoval od pobělohorského období panský dvůr, a proto v obci vyrostlo postupně několik velkých statků. K nejvýznamnějším z nich patřil statek Švejkův. rozvoj obce byl veliký.
V r. 1869 zde stálo 85 domů s 619 obyvateli. [tj. 7.28 obyvatel na 1 dům] Počet obyvatel mírně stoupal až do první světové války. Poté již začal klesat. Naproti tomu největší stavební rozvoj obce nastal až v první polovině tohoto století. V obci vzniklo roku 1952 JZD, jež v roce 1960 vplynulo do JZD Kačina. Zemědělství však již od 70. let nebylo schopno poskytnout obživu obyvatelům Kateřiny a velká část jich za prací vyjížděla mimo obec a nacházela ji především v průmyslových podnicích v okolních městech. Až do roku 1960 byla Kateřina samostatnou obcí. V tomto roce se stala součástí střediskové obce Mikuláš. Osudy Mikuláše sdílí dodnes.
Až do sloučení s obcí Svatý Mikuláš po volbách do MNV, které se konaly 12. června 1960, nesla obec název Svatá Kateřina (viz úřední razítka a úřední dokumenty). Stejně tak Svatý Mikuláš byl až do těchto voleb „Svatý“. Úředně bylo rozhodnuto, že sloučené obce (ještě s obcí Rohozec) budou mít společný místní národní výbor se sídlem v Mikuláši. Další úřední listiny a otisky razítek od tohoto data jsou bez výrazu „svatý“. Je to z toho důvodu, že místní národní výbor Mikuláš zanikl až v listopadu 1990 po komunálních volbách do obecních zastupitelstev. Název fondu je vždy určen posledním úředním názvem, proto pouze MNV Mikuláš.
Po roce 1989 se obyvatelé vyslovili pro navrácení původního názvu obce.
Historické fotografie
